Nejv?tší m?sto a p?ístav na stejnojmenném ostrov? (2 500 obyv.)a jeho administrativní st?edisko. M?sto Pag leží na jihovýchodním pob?eží ostrova Pag, u stejnojmenného zálivu (Paški zaljev), který postupn? sm?rem na jihovýchod p?echází v m?lké slané jezero (Paška solila). I v ostatních ?ástech je záliv dost m?lký.
Hlavním zam?stnáním zdejšího obyvatelstva je zem?d?lství, chov ovcí, výroba soli (rozsáhlé saliny a solné mlýny), stavba malých lodí, rybolov a turistický ruch. Speciality: pažský sýr (paški sir) (žádaný v celém Chorvatsku, uchovává se zabalené v ut?rce navlh?ené olejem), kvalitní bílé víno žutica, med (jako specialita i med ze sn?šky ze šalv?je léka?ské). Velmi žádané je pro svou kvalitu maso ze zdejších jeh?at a ovcí, pasoucích se po celý rok pod širým nebem na pastvinách, kde jsou rostliny v d?sledku vypa?ování mo?ské vody prosyceny solemi a dodávají masu specifickou chu?. Výroba proslulých pažských krajek (paške ?ipke), krajká?ská škola.
Koncem st?edov?ku utrp?l Pag v bojích se Zadarem obrovské ztráty. Obyvatelé se shodli, že nebudou opravovat staré zni?ené m?sto, ale vybudují na sousední lokalit? m?sto nové. Byl to po?in ve své dob? a v této oblasti neobvyklý a progresivní. Pag za?al od r.1443 stav?t podle svých v té dob? velmi moderních plán? nejv?tší gotický socha? stavitel v p?ímo?í Juraj Dalmatinac. M?sto se za?alo budovat jako gotické, ale b?hem výstavby p?ibývalo renesan?ních prvk?. Sí? pravidelných rovnob?žných ulic protínaly kolmice druhých komunikací, nám?stí tvo?ily pravidelné obdélníky nebo ?tverce. Dílem Dalmatincovým nebo jeho spolupracovník? a žák? byly jak nejvýznamn?jší budovy v m?st?, tak i další stavby, byl to p?edevším, Knížecí palác (Knežev dvor) na hlavním nám?stí, sídlo benátského místodržícího a pozd?ji i m?stské rady. Dominantou hlavního nám?stí (Trg kralja Krešimira), kde stojí palác, je však kostel Nanebevzetí P.Marie (Marijinog uznesenja). Ten bývá sice ozna?ován jako katedrála, ale nikdy se jí z historicko-politických d?vod? nestal, i když se jako biskupský za?al stav?t. Pozoruhodnou stavbou je v?ž Skrivat (kula Skrivat) nebo též m?stská v?ž (Gradska kula), p?vodn? jedna z devíti v?ží m?stského opevn?ní (jediná, která se dochovala).
Z honosných palác? a dom? zdejších patrici?, nap?. Portad?, Jadruli??, Matasovi?? se po p?estavbách nezachovalo tém?? (nebo v?bec) nic.
Z n?kolika dalších kostel? pat?í k nejhodnotn?jším kostel sv.Markéty (Sv.Margarita), pat?ící ke klášteru benediktinek. V historii m?sta má významné místo. Byla tu první dív?í škola a školka na ostrov?. Sest?i?ky mj.zasv?covaly zdejší dívky do taj? zhotovování krajek. Ve svém humanitárním díle pokra?ují i v sou?asnosti - pomáhaly ve vále?ných a povále?ných 90.letech uprchlík?m a sirotk?m a organizovaly pro n? všestrannou pomoc. S jejich klášterem se pojí jedna zvláštnost: sest?i?ky pe?ou dodnes pro celé m?sto zvláštní preclíky, kterým se v této oblasti ?íká baškotini a jsou tu velmi oblíbené.
2 km od Pagu jsou z?ásti dochovány poz?statky starého p?vodního m?sta. Probíhá tu archeologický pr?zkum.
V rozsáhlém pažském zálivu je na 26 pláží, malých i v?tších, p?evážn? z menších oblázk? ?i hrubého písku. Vyzna?ují se jednou zvláštnosti: jsou tu - s ohledem na slunce - pláže vhodné pro dopolední koupání (na severu zálivu), a to: Bašaca, Kotica, V.Bok a Mali Bok, Bele stene, Punta Mikula. Pláže na západní stran? zálivu, vhodné pro odpolední koupání, jsou: Vodice, Triglave, Bošana, Dubrava, Janje?a vode. Nejoblíben?jší naturistické pláže jsou nap?. Sv.Duh, Sv.Marko, Malin, zátoka Veli zaton aj.
P?ímo ve m?st? je krásná dlouhá oblázková pláž Prosika (též m?stská pláž, gradska plaža). Svým pozvolným p?ístupem do mo?e vhodná i pro d?ti. Je zde ?ada pohostinských za?ízení a možností pro sport i zábavu (plážový volejbal, šlapadla, skútry aj.). Pláž byla vyznamenána tzv. Modrou vlajkou (viz aktualita: Ocen?ní pro pláže a jachta?ské p?ístavy - mariny "Modré vlajky 2006").
Hlavním zam?stnáním zdejšího obyvatelstva je zem?d?lství, chov ovcí, výroba soli (rozsáhlé saliny a solné mlýny), stavba malých lodí, rybolov a turistický ruch. Speciality: pažský sýr (paški sir) (žádaný v celém Chorvatsku, uchovává se zabalené v ut?rce navlh?ené olejem), kvalitní bílé víno žutica, med (jako specialita i med ze sn?šky ze šalv?je léka?ské). Velmi žádané je pro svou kvalitu maso ze zdejších jeh?at a ovcí, pasoucích se po celý rok pod širým nebem na pastvinách, kde jsou rostliny v d?sledku vypa?ování mo?ské vody prosyceny solemi a dodávají masu specifickou chu?. Výroba proslulých pažských krajek (paške ?ipke), krajká?ská škola.
Koncem st?edov?ku utrp?l Pag v bojích se Zadarem obrovské ztráty. Obyvatelé se shodli, že nebudou opravovat staré zni?ené m?sto, ale vybudují na sousední lokalit? m?sto nové. Byl to po?in ve své dob? a v této oblasti neobvyklý a progresivní. Pag za?al od r.1443 stav?t podle svých v té dob? velmi moderních plán? nejv?tší gotický socha? stavitel v p?ímo?í Juraj Dalmatinac. M?sto se za?alo budovat jako gotické, ale b?hem výstavby p?ibývalo renesan?ních prvk?. Sí? pravidelných rovnob?žných ulic protínaly kolmice druhých komunikací, nám?stí tvo?ily pravidelné obdélníky nebo ?tverce. Dílem Dalmatincovým nebo jeho spolupracovník? a žák? byly jak nejvýznamn?jší budovy v m?st?, tak i další stavby, byl to p?edevším, Knížecí palác (Knežev dvor) na hlavním nám?stí, sídlo benátského místodržícího a pozd?ji i m?stské rady. Dominantou hlavního nám?stí (Trg kralja Krešimira), kde stojí palác, je však kostel Nanebevzetí P.Marie (Marijinog uznesenja). Ten bývá sice ozna?ován jako katedrála, ale nikdy se jí z historicko-politických d?vod? nestal, i když se jako biskupský za?al stav?t. Pozoruhodnou stavbou je v?ž Skrivat (kula Skrivat) nebo též m?stská v?ž (Gradska kula), p?vodn? jedna z devíti v?ží m?stského opevn?ní (jediná, která se dochovala).
Z honosných palác? a dom? zdejších patrici?, nap?. Portad?, Jadruli??, Matasovi?? se po p?estavbách nezachovalo tém?? (nebo v?bec) nic.
Z n?kolika dalších kostel? pat?í k nejhodnotn?jším kostel sv.Markéty (Sv.Margarita), pat?ící ke klášteru benediktinek. V historii m?sta má významné místo. Byla tu první dív?í škola a školka na ostrov?. Sest?i?ky mj.zasv?covaly zdejší dívky do taj? zhotovování krajek. Ve svém humanitárním díle pokra?ují i v sou?asnosti - pomáhaly ve vále?ných a povále?ných 90.letech uprchlík?m a sirotk?m a organizovaly pro n? všestrannou pomoc. S jejich klášterem se pojí jedna zvláštnost: sest?i?ky pe?ou dodnes pro celé m?sto zvláštní preclíky, kterým se v této oblasti ?íká baškotini a jsou tu velmi oblíbené.
2 km od Pagu jsou z?ásti dochovány poz?statky starého p?vodního m?sta. Probíhá tu archeologický pr?zkum.
V rozsáhlém pažském zálivu je na 26 pláží, malých i v?tších, p?evážn? z menších oblázk? ?i hrubého písku. Vyzna?ují se jednou zvláštnosti: jsou tu - s ohledem na slunce - pláže vhodné pro dopolední koupání (na severu zálivu), a to: Bašaca, Kotica, V.Bok a Mali Bok, Bele stene, Punta Mikula. Pláže na západní stran? zálivu, vhodné pro odpolední koupání, jsou: Vodice, Triglave, Bošana, Dubrava, Janje?a vode. Nejoblíben?jší naturistické pláže jsou nap?. Sv.Duh, Sv.Marko, Malin, zátoka Veli zaton aj.
P?ímo ve m?st? je krásná dlouhá oblázková pláž Prosika (též m?stská pláž, gradska plaža). Svým pozvolným p?ístupem do mo?e vhodná i pro d?ti. Je zde ?ada pohostinských za?ízení a možností pro sport i zábavu (plážový volejbal, šlapadla, skútry aj.). Pláž byla vyznamenána tzv. Modrou vlajkou (viz aktualita: Ocen?ní pro pláže a jachta?ské p?ístavy - mariny "Modré vlajky 2006").
